Jak malý děti...

Víš, že jsme se chovali jak malý děti?

"Tys udělala tohle,
tak já ti to takhle oplatím,
tys byla támhle,
tak já půjdu taky někam,
tys neměla čas včera,
tak já ho dneska nemám."

Ale my už nejsme děti malý,
co pořád na něco si hrají.
Přijdou další vztahy,
a vždycky se dostanem do fáze,
kdy budem muset řešit problémy.
Nebude to jiný,
jen to bude s někým jiným.

Vím, že nejsem ideální,
ale v hlavě už to mám srovnaný,
vím, co je pro mě důležitý,
jsi to hlavně ty.

Jen mi to asi došlo pozdě...

Tak dávám sbohem snu o šťastný rodině,
báječným tátovi našich dětí,
zmizí v jediný vteřině,
na spoustu kousíčků se rozletí.

Proč už je pozdě?