Anotace: moje první dílo který sem byla schopná dodělat tak na me nebudte moc zlí:o)
Jak vzácní ptáci,
ve zlatých klecích.
Zavřeni jsme si,
navzájem v srdcích.
Nezapomen na sliby,
co jsme si daly.
Nezapomen na chvile,
kde jsme se smály.
Byly to chvíle,
pohody,štěstí.
Potom však přišla,
ta rána pěstí.
Našel sis jinou,
měs nechal stát.
Nechtel ses se mnou,
už dále znát.
Tvé srdce cos midal,
chtel jsi pak zpátky.
vzal sis ho z úroky
a ne na splátky.
Nikdy uz nechci te,
nikdy už videt.
Nechals mě,
jako bezcenný předmět.
Nie som čech, ale ti chybky poriadne udierajú do očí! Lež roztomilé to jest...;-)
15.05.2008 09:07:00 | Sarazin Faestred
Pěkný ale ty chyby se opraví.
Jak je ta slovenská písnička, tak je to o všech komentářích, co tu máš: "Nie sme zlí" :o)
11.05.2008 13:07:00 | Zasněný básník
Roboti napovídají UOD. jakože je to jen ÚvOD. Ale jak zdařilý! (A chybky si odstraň. Některé to zbytečně odrazuje. Ale v podstatě jsou vedlejší. A v Tvém věku...)
11.05.2008 12:26:00 | Juan Francesco de Faro
no jo... tím si asi bohužel projdeme všichni... ti moudří jen jednou:)...
10.05.2008 20:12:00 | Šerák
až na ty hrubky :-), je to podle mě velmi zdařilé, vzhledem k věku a k tomu, že je to tvé první dílko, myslím si, že se to časem bude jen a jen zlepšovat, tak koukej psát další a další, držim palečky a vítej mezi Literákama :)
10.05.2008 19:53:00 | saddova