Anotace: ...ze sbírky "OSUDY" ...jak jinak než o lásce trochu jinak ...:) ...
Na vyšlapané pěšině
ve vzrostlé trávě neudržované zahrady
poskakuje muž,
poskakuje a klátí plnou síťovkou
až k malému na první pohled vlhkému
domku pár kroků od řeky
kam už dávno nikdo nechodí.
Jen on, muž s dětskýma očima,
který právě skotačí u dveří
jako by neměl padesát, či více let.
Ostré světlo
květnového, nedělního odpoledne
vtrhlo do potemnělé a zatuchlé místnosti,
jak to u starých lidí někdy bývá,
aby na malou chvilku
prozářilo vrásčitou tvář
spící stařenky
ve velkém ušáku
uprostřed pokoje plného hraček.
Autíčka na klíček, vláček,
plyšáci, stavebnice i pohádkové knížky
jsou volně položené, pohozené, opuštěné
úplně všude.
„Mami, mami už jsem tady,
mami.
Venku je tak hezky.
Až se probudíš, půjdeme zas k řece
házet žabky?“
Žena neodpověděla.
Pohladil ji po tváři.
„Nevadí mami, spi
já si zatím pustím pohádku.
Můžu?
Na odpověď nečekal,
strčil do přehrávače pod telkou kazetu
s Garfieldem,
sedl na koberec,
jednou rukou si přitáhl plyšového kocoura
druhou ze síťovky vytáhl Princezky
a spokojeně sledoval děj.
Film skončil,
setřásl pár drobků z košile
kouknul na hodinky a vyskočil.
„Už je moc hodin, mami, musím jít.
Málem bych zapomněl,
přinesl jsem ti bonboniéru.“
Políbil matku do vlasů.
„Miluji tě, mami.“
Pokoj zas do neděle osiřel.
Na několik let mrtvou ženu
a další Modré z nebe
usedal zvířený prach a čas.
je to pekne,ale spis nez basen mi to pripomina pribeh, mozna povidku...
22.07.2008 16:22:00 | saddova
...myslím, že tu vůbec nejde o horror, ani o žádný komplex...
...nádherné, čtu očima co se rosí...
20.05.2008 15:29:00 | Lota
Kam chodíš na ty témata? Ty jsi snad ďábel sám a peklo ti samo našeptává tyhle hororový příběhy nebo tě učil sám Hitchcock?? :-))
13.05.2008 22:37:00 | HannyJanny
.-))..ježkovovokochlape..brr..
..jako vystřiženo z filmu..psychohoror..
..ale máš za 1** :-)
13.05.2008 21:39:00 | isisleo
Je to poetický a "ze života". Kam chodíš na náměty?(Taky bych se tam stavila...)
13.05.2008 17:41:00 | Churry
... osudy ...
... bolest rozdávat i dostávat ...
... bolest často padá na naší váhu ... jako tajemství hlubokých ran ... tajemství lásky ...
13.05.2008 11:10:00 | Marcella
...mně je líto sebe. White, ty máš tak drsná témata, že mě z tebe jednou hrábne... :-)
13.05.2008 09:26:00 | Aťan
Nekdy je tezke nechat odejit ty, co milujeme... Nevim, jestli je mi vic lito jeho, nebo ji...
13.05.2008 09:06:00 | C.alwen