Ty zmije svinutá,
ježibabo jedna.
Netěš se utíkej,
Křupla mi bedna!
Chytím tě ,roztrhám,
zpřerážím hnáty!
Vidím tě ,cítím tě,
lížu ti paty!!
Držím tě,dusím tě,
ty mrcho jedna!!!
Teď je zas čistá,
ta moje bedna.
Bez lásky bez citu,
tak to má být!!!!
Teď můžeš Amore v zemi si hnít!!!
Děkuji pěkně,až se červenám. Ale jak mám po takovýchto hřejivých slovech psát o zklamání a žalu? Ach vy ženy proklaté....už ani ten srdcebol nám nedopřejete :)
15.05.2008 00:19:00 | Asepdah
tak tomuhle já říkám poezie... ne vždy to jsou okřídlená slova... napsal jsi to moc krásně a i když i já se počítám mezi ženy, tohle mě fakt dostalo. Fakt pěkný.
14.05.2008 23:38:00 | V e r u n k a
Tak ať si zas vyleze, ať se zase vyhrabe, ale já ho pohřbím znovu a znovu, ikdyž to je nekonečný boj, který nemůžu nikdy vyhrát....a o tom to právě je.Nejde o výhr,ale o pocit z boje, kdy daždá prohra, každá chybička nás zoceluje a předurčuje k lepším výsledkům v další prohře.
14.05.2008 18:21:00 | Asepdah
...super,ale Amor je nesmrtelný a zase vyleze,potvora.
Moc se mi to líbilo.
14.05.2008 18:07:00 | WAYWARD