Návštěvnost
...o bolesti a smutku
...o bolesti a smutku
.
.
Prorůstá mnou
na kusy trhá
(uvnitř)
zvenku ještě držím tvar
i tvář
mám oči
úsměv
pohyby
prázdné ruce
bezmocný hlas
stoupá
z břehů se vylévá
zaplavuje spáleniště
(hořela jsem stovky dní a nocí)
už
zavírám oči
skrývám úsměv
kamením
s plnýma rukama
K Ř I Č Í M
.
.
ztrácíš se mi...
.
.
.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskTahle je hodně silná...ještě držím tvar i tvář...dobrá, hodně dobrá.
18.05.2008 21:35:00 | mononoke
Popel pěkně prohnojí půdu a brzy se zase všechno zazelená... a třeba je tím pravím zrovna nějaký hasič!
18.05.2008 17:16:00 | Jabba_Hutt
...zabolela *
dneska mi je taky smutno...a jaký;(
18.05.2008 14:31:00 | Severka
v mysli se mi noří
smutku - aspoň malunko
Avšak to co hoří
to může být i slunko...
Pěkná, SuperTipuchtivá báseň:-)
Roboti: No DYG jó, né?
16.05.2008 17:49:00 | abcabcabc
Však ona ta spáleniště opět porostou. A třeba i kvítím.
16.05.2008 15:35:00 | Dota Slunská
nádherná...
16.05.2008 11:43:00 | Maxí
...od stoupá z břehů , mne to úplně dostalo , je to moc dobré...Jirka
16.05.2008 07:52:00 | kavec
Ak dokazes horiet stovky dni
Dalej aj mne takto pis
a nezhasni...
Dakujem!
15.05.2008 15:05:00 | džemo