Natřesu ti polštář
sluncem provoněný,
přikrývku jen lehkou,
víc potřeba není...
noc teplá
májová...
Okno jako vždycky
nechám otevřený,
potom jeduprosté
sladké políbení...
příchuť má
domova...
Pohladím tě něhou
pro líbezné snění,
zachumlám do lásky
kvůli proteplení...
tónina
soukromá...
na voňavém polštáři
co něhou šit má lem
tam smutku se nedaří
na lůžku pod oknem
přikrývky lehkost neodnese
touhu k zulíbání
domovem pak rozprostřese
láska v zachumlání
:o)
Jiří s.
04.06.2008 21:29:00 | j.c.
Co pro někoho "všedním" může být (ten se má :o),
o tom si jiný třeba nechává pouze snít.
30.05.2008 08:55:00 | Šerpík 1