Plakala, když si ji miloval...
Plakala, když si ji miloval...
Anotace: ...
Plakala,
když si ji miloval…
Plakala rozkoší a smutkem,
ve stejné chvíli.
Polykala slzy,
aby Ti neublížila,
silná za Vás oba.
Skrývala pláč
do vzdechů rozkoše.
Vstupovals do ní,
a vycházel,
v rytmu prastarém…
Byli jste první muž a žena.
Spojeni těly.
Zcela blízko.
Šťastní.
Ale ona cítila,
jak se každým přiblížením,
nekonečně vzdaluješ.
Jako písek mezi prsty se ztrácíš.
Tak zoufale ráda
by Tě zadržela.
Ale chytit písek,
do sítě ?
To se nedá.
Znovu a znovu,
žena tohle hledá.
Touha pochopit,
patřit si zcela.
Plakala,
když si do ní vstupoval….
Trýznivou touhou Tě mít,
a proto,
že se to nikdy nestane.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk06.06.2008 17:13:00 cevert
Hmmm, opravdu, tak ta stojí zato. Je tam toho tolik, že musím eště jednou 1***
02.06.2008 12:17:00 NikitaNikaT.
Jen tiše sedím a hledím, čtu Tvoju básenku, ani nedutám ... nejedna slza mi kane a já cítím, jako by ta báseň byla o mně ...
02.06.2008 09:55:00 sioned
Přiblížení X oddálení
....prolínání........
kdy dojde ke zlomu?
kdy rozkoš prolne s lítostí
kdy smutek přejde na radost
doufat nebo se strachovat?
