O botách šeptá mi dlážděná zem,
v šlépějích kámen nebezmocen.
O štěstí šeptá mi dešťová voda,
dopadá lačností dopadá, hlodá.
O štěstí šeptají kořeny s půdou,
rostou a vnikají, zas příště budou.
A lidé šeptají..nevím však zdali
nemizí v nelidech. Přeokoralí.
21 čtenářů mne velmi těší, za tolik malou chvéli...díky moji milí, anonymní čtenáři...:-D
03.06.2008 21:01:00 | Mirka Hedbávná