Jednička

Lásko, už je to tak, už je to tu,
Mohla bych napsat jednu větu,
Ale chci ti jich říct mnohem víc,
bude jich snad na tisíc.

To co cítím v nitru duše,
Chvěje se ve mě a mluví tiše,
Celou mě to ovládá,
Avšak krása zde převládá.

Je to o tom vnitřním pocitu,
Díky němuž vždy procitnu,
Že ta tíha na hrudi,
Je tak krásná a nevadí.

Je to láska šmudlo můj,
Teď už to vím stůj co stůj
A to díky tobě jen,
Už to není věčný sen.

A ta moje věčná naděje,
Splnila se broučku jé je je,
Jsi můj princ na bílém koni,
co zachránil mě po dlouhém boji.

A já jsem stejná přesto jiná,
Díky tobě strasně šťasná,
Že jsi se mnou, máš mě rád,
Že se o mě postaráš.

Chci ti říct už jen pár slov,
Nebude to snad proslov,
Abys viděl jak moc jen tobě,
chci dát svého srdce půlky obě.

Miluji tě v zimě, miluji tě v létě,
Miluji tě v každé roční době.
Mililuji tě dnem a nocí,
A to všechno láskou vroucí.

Miluji tě. A.