ze zvyku...

Řekni mi, příteli
AHOJ...čistě
jen ze zvyku
obejmi má křídla
a stáhni mě pod vodu
leknínových kvítků.

Řekni, můj příteli
Mám tě ráda
jen ve vzlyku
uvidím tvá záda
letět pryč
v dálce na pelyňku.

Zavolej na mě, příteli
až černá noc
nepustí tě spát.
Jen čistě ze zvyku,
komu jinýmu psát???

Zašeptej prosím. příteli
až budu tiše mlčet
v němém doufání,
že nezlomná je
síla zvyku.

Musím ti říct příteli,
ač jím vlastně nejsi,
čím dál tím častěji
samota dřímá mi v srdci...
A bojím se,
že nás pojí,
jenom síla zvyku.