Tiše a po špičkách

Postel je rozestlaná…
Jako by snad dnešní ráno,
odešel.
Sklenička do dřezu odložená…
Pořád ještě neumytá.
Nejsi daleko…
V říši snů snad na dosah ruky…
Doufám.
Potřebuju oporu.
Tvou náruč pro mne vždycky otevřenou…
A nemám ti to jak říct.
Lásko???
Kde jsi?
Vrátíš se?
Tiše a po špičkách?
Snad až budu spát.
Snad až se mi příště spánkem zavřou oči…
Snad příště.
Se vrátíš.