Vzpomínka

cesty života
se nám zkřížili
zas jsme se potkali

můj dávný kamaráde!

nečekaně
neplánovaně

a tak jsme seděli
na měsíc koukali
a tajně snili
o tom co bude

seděli
smáli
doufali

každý se svými myšlenkami
jen tak jsme seděli

na té lavičce tajemné
jak přátelé se objali
ze shledání se
radovali

měsíc zapad
vysvitlo slunce
splynula ruka v ruce

už nebyli jsme jen kamarádi
slunce nebylo jen na obloze
oddali jsme se naší touze

tys brouzdal po mým těle
a mě bylo…skvěle

náš osud vkládáme do naděje

snad bude na naší straně
snad někde čekáš na mě

/a nebo raděj ne
a jen ta vzpomínka
nám zůstane/

Copyright © 2008,Caracol