- SOBOTA 28.června 2008 -

- SOBOTA 28.června 2008 -

Anotace: - Kalendář -

Sbírka: Kalendář

°°

Prostírám představy krás na stůl rána
Dnes mi k tomu hraje můj oblíbený Brahms
Rozžehnu svíce jako když jsme snídávali spolu
. . . zavoní káva . . . a čerstvá houska od pekaře . . .
Ve váze štěbetají kopretiny a pár jasně modrých chrp
Po našem nočním milování jsi bývala vždy krásná
jako ta kytice květin
Tvé oči zářily svou jasnou modří chrp do prostoru kolem
jako uhrančivý plamen . . .
před kterým se naprosto nic se nezachrání
. . . jako tenkrát když počala jsi Petrušku . . .

Prostírám sobotu i s Tvou sklenicí v níž perlí Tvá voda
Zdobila stůl se džbánkem, šálky, talířky a vonícím chlebem
s červení jahodové marmelády co tak šla svou barvou ke Tvým rtům
ubrousky s pomněnkovým vzorem a uvařené vajíčko ve skořápce
pár řezů vánočky, kousek makovníku
šťáva pomeranče a na konec trocha mátového čaje

Posedíme zase chvíli spolu
těšíme se sebou pohledem
čteme si z očí všechno to
. . . co není jak povyprávět
a z rukou pak dělíme se o svůj čarokrásný svět
Je ticho až vzájemně vnímáme svůj tichý dech
. . . milá . . .podej mi prosím na chvíli svou ruku . . .
pojď, proměníme ráno v něžné milování znovu
než předběhne nás oba ten sobotní den
Tvá vyzývavá ňadra budu hebce hýčkat svými rty
jako nejvzácnější poklad polaskám je i to všechno ostatní
co je naším nejskrytějším tajemstvím
Tvé dlaně na mé tváři zjitří slastné představy
jak v těle Tvém se zvolna zažehují světla
po stezce od počátku všeho k věčnosti
a naše těla v rozbouřeném vlnobití
. . . spojují se v nekonečném prolínání . . .
V sobě hledáme všechna nová poznání
Ty, vzácná Vestálko mého žití
odevzdávám v Tvém lůně své šťastné bytí
. . . pro všechnu naši krásnou budoucnost . . .

Neboj se milá
to není zpěv smutků
to není o zármutu
to není ani o nějaké bolesti
Být s Tebou je stále to nejvzácnější
čím osud mé prázdné dlaně obdaroval
Milá . . .
Tys neodešla
jsi stále se mnou
a já vnímám Tvůj mandlový dech
i Tvá rozpálená ústa
. . . na svém těle . . .
. . . na svých rtech . . .

Pohasínám svíce a sklízím ze stolu
Cítím kolem tváře lehký van . . .
. . . ne moje milá . . . nezapomněl jsem . . .

Dnes pro děti . . . si pojedeme spolu . . .
jen co po šňůrách rozvěším pár vypraných kousků
. . . a uklidím nádobí . . .

°°
Autor rolon, 29.06.2008
Přečteno 556x
Tipy 14
Poslední tipující: spare, kavec, Mraveneček, Lota, Romana Šamanka Ladyloba
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Slzy, co Tvoje básně dávají,
jsou o naději,
bolest poznaly,
ale jako duhové kuličky z dětské dlaně,
se kutálejí dál...do nadějí...nejenom sobotních rán.
Moc ráda Tvoje básně mám.

05.07.2008 18:06:00 | spare

krásné vyznání,je a bude stále s tebou

03.07.2008 12:18:00 | takova

...tak já píši smutné básně , až moc , ale v té tvé mne bolelo každé slovo a zároveň jsem z těch slov cítil úžasnou naději , že ta opravdová láska přečká i smrt a jde ještě mnohem dál , než pouze k ní , ještě dál než je nekonečno , snad tam aby potkala věčnost a tiše jí řekla , že je vlastně jí...Moc krásné a procítěné a moc se mi líbí Jirka

03.07.2008 06:45:00 | kavec

Tohle mi nedělej ... ale vypsat se ze smutku je to nejlepší co znám a vybrečet taky.

30.06.2008 20:55:00 | jita.1965

...cítím silně, smrt neničí, činí jen neviditelným...

29.06.2008 21:38:00 | Lota

bulím ... bulím u Aťana, bulím u tebe ...

29.06.2008 12:54:00 | Romana Šamanka Ladyloba

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí