Rozchod
Rozchod
Sám se pouští toulá,
hlavu plnou vzpomínek,
tu práznou láhev žmoulá,
/tváří stéká pramínek./
Nedokáže pochopit,
co se to s ním stalo,
žal na poušti utopit,
kéž by se to dalo.
Nezbývá než čekat dál,
rychle, utíká mu čas,
to co by si pouze přál,
slyšet znovu její hlas.
...
V dáli něco zahlédl
/není to jen představa,/
vzhůru k nebi pohlédl,
porazí ho únava?
...
Síly rychle dochází,
nedokáže jít,
poušť člověka poráží,
život chce mu vzít.
...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
rozchod bolí, a najednou všechno ztrácí smysl..ale dají prostor pro něco nového a krásného..co časem přijde:-)
pamatuj, pro jedno kvítí...slunce nesvítí:-)
/chtěla jsem tě jen povzbudit, ne naštvat:-)/
06.08.2008 17:45:00 | Lady Carmila
ten zacatek je velmi pekny, pak to pro mne pokulhava...chtelo by to jeste trosku pece...
jinak, souhlas, rozchody jsou nemila vec,ale byly , jsou a asi i nadale budou,...hlavu vzhuru
13.07.2008 21:25:00 | saddova
