.
naše oči se spletly
dneska už potřetí
podivné smyčky pletly
do krajů zakletí
do modrých tůní laně
životem znavené
chodívám koupat skráně
mou rukou holené
skrze mžiky šedých řas
kouzla vplétáš hbitě
kdysi přenádherných krás
lásky dnešní sítě
oba už dobře víme
po čtvrtém pohledu
své strachy políbíme
tvář na tvář zepředu
.
tohle dvojverší je u mne korunou - samo o sobě básní...
své strachy políbíme
tvář na tvář zepředu
roboti mne podporují, volají VIVat a_tao!
:o)
21.07.2008 22:58:00 | hanele m.
...a stále cosi vře a dozrává...věčně roztoužený stesk trýzně svolává...žízeň po lásce je silnější než osud sám...
13.07.2008 23:58:00 | Lota