Nebraň se...

Pokolikáté už drtím
středobod mého Vesmíru?
Palčivou krůpěj chytím
pustá jak prázdný list papíru

A Ty se bráníš
stále to nevíš
že jsem to já
Afroditou seslaná
naučím Tě toužit
pro něhu se soužit
V očích Tvých je vepsané
že času příliš nemáme