Pane!
Pane!
Prokletá, tu v lůně času,
spílám v život předešlý.
Prosta obav, prosta hlasu,
nabízím srdce, nechceš-li.
Ó pane můj, já hloupá stojím,
vprostřed dešťů roztávám.
Proti Tobě city zbrojím,
ač jinde hrstí rozdávám.
Věz, že stačí slovo pouhé
a s deštěm splynu v minutě.
Pro Tě, pane, chvíle dlouhé
utopím v své nahotě.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
