Hrdost
Hrdost
Chybíš mi, chybíš,
zlořečený,
jak hrdost chybí
slovům ženy,
až příliš,
příliš odevzdané,
když ráno něžně šeptá
Pane,
můj pane, nejsem
bez tvých očí.
Usneš - jak slunce za úbočí
mizím
a nejsem
bez tvých dlaní,
doteků, rtů a pousmání,
co sladce nohy zpodráží mi
a padám,
padám do hlubiny,
slepá
a hluchá k hrdým slovům
- vítězná trofej Králi lovu -
Hrdost má třpytnou gloriolu.
Padám
a nedívám se dolů,
chybíš mi příliš,
zlořečený.
Nejhlouběji
prý padnou ženy.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
dobrá myslenka!teda..vynikajici...navic to ma takovou zvalstni naladu...opravdu jede o hrdost..libi se mi ta sladkobolnost...co se na mne z toho vali...a hlavne se to dobre cte, mam rada basne v cestine...
17.01.2009 22:39:00 | adida
Jo,tohle můžu,verše se mi moc líbí.Inspiraci k nim ale hodnotit nemohu.-S-
05.08.2008 13:18:00 | Skywalker
každý pád je zároveň let... a myslím že občas to i za ten dopad stojí...
05.08.2008 12:26:00 | hanele m.
...Tvoje verše píší vždy do hlubin naší duše...
Nad životem do něhož
stále padáme
co objímá nás
a tiskne
ke své hrudi
který si tělo
a smysly žádá
a nová toužení
vždy v nás probouzí
05.08.2008 11:30:00 | Lota
