Příliš daleko

V nejstudenějším čase roku
a všude kolem tma,
mi už nestojíš po boku,
já přemýšlim pod hvězdami.
Vítr zaklepe a zmizí,
proč mi nejsi taky cizí?
Kdo zasel vítr, bouři sklízí.
Vidím tě tu vedle břízy.
Jsi příliš daleko,
nechalas' mě,
řekla si mi,
že miluješ jako málokdo.
Ani si se nerozloučila,
proč že jsi tak učinila?
Jsem studený jako led,
vrať se ke mně hned.
Dýchal jsem ranní vzduch
a slyšel jsem vítr vanout,
už vyčerpán, bez síly,
přesto jsem byl vzhůru,
připraven jít za tebou,
po téhle silnici.
V místnosti, kde milenci spí,
vítr zaklepe a zmizí,
proč mi taky nejsi cizí?