Mračna

Mračna

Choulím se ve vlastním nitru,
vždyť schyluje se před bouří,
jsou to naše duše, co se navždy rozbouří.

Tam v dáli za kopcem shlukují se mračna,
tam v dáli za kopcem kdysi historie začla.

Vysoko nad zemí v blaženém tichu,
projelo nebesy světýlko konce,
tam někde v oblacích je snad i šance,
na něco nového, na další zázrak,
na věty o štěstí a žádný nátlak.

Bojím se bouří a všeho zlého,
bojím se o tebe, o kus srdce mého.