Anotace: ale nedoskládané, nikoli celé. Ale co není, může být.
Sbírka: Monika
Cítím se jak nedoskládaný puzzle
kterému chybí polovina dílků
Jak obrovská koule
bez zachytného bodu
Jak polární medvěd
čekajíc na světlo
Jak tisíc dlouhých vět
bez krásných slov
Jak slunce za mrakem
Jak za mřížemi sám
Jak s rozpůleným srdcem
a druhou půlku u tebe schovanou mám
neztrať ji, prosím
u tebe je v bezpečí...
...jak hvězdy střežené měsícem
Jak polibek pro toho pravého
Jak žít s pocitem
že jsi ze mě udělala zamilovaného
Bezpečí jistoty
koho miluji.
tos mi dala Ty!
Děkuji.
A teď mi scházíš
do mé skládanky...
...když mluvíš
Tvé polibky
Naše doteky
Úsměv tvůj
ten pocit můj
být s tebou
Všechno jsou dílky
které najednou do mého puzzle
náhle lehce zapadnou
a bez nich není úplné, celé.
Skoro se mi chce u tvých básní plakat ... Jsou tak citlivé a krásné a nezbývá mi jen závidět té, které jsou psány :) Měla by si je přečíst
17.10.2008 19:30:00 | crazyrebel.13
dycha z toho na me smutek a uprimnost, ackoliv ty obraty nejsou uplne oslnive, tak maji hloubku a za to tip
15.08.2008 22:00:00 | saddova
dycha z toho na me smutek a uprimnost, ackoliv ty obraty nejsou uplne oslnive, tak maji hloubku a za to tip
15.08.2008 22:00:00 | saddova