V lahvi od rumu
smutek svůj utápím
zbaven i rozumu
ke dnu se potápím
Opuštěn v samotě
v hedvábné době
ve vlastním životě
nadávám tobě.
Proč jsi mě podvedla
vždyť já tě miloval
jak si to dovedla
všeho jsem litoval
Už nebudu bojovat
není proč žít
chci jen Tě milovat
a život si vzít.
Drahý, su ráda, že nikam neodcházíš, možno si to jen připomenul, ale to já také znám. Je to zničující, leč život musí běžet dál a my, jak jinak, s ním. Víš, ono se to nevyléčí hned ... někdy ani rok to nespraví ... Ale píšeš, že jsi v poho. To je dobře. A děkuju! :o)
28.08.2008 15:48:00 | NikitaNikaT.
Někdy musí být člověk k druhému neúprosný a bezcitný aby üstřihl to straré s snilé a udělal protor pro krásné chutné a štavnaté.
28.08.2008 12:52:00 | saroko
Bude to ode mne znit.. divne.. Ze o tom nic nevim.. Ale ono to k tomu zivotu asi patri.. Drz se!
Jinak basnicka se mi moc libi!
28.08.2008 12:06:00 | dablik007
Nikam neodcházím neboj tím jsem si prošel před rokem ale bylo to hrozné období teď jsem zase v pohodě a budu tu už jen kvůli tobě
28.08.2008 11:02:00 | drahý
Stůj! Neblbni! Zastav se! Jen na malou chvíli! Ohledni se a co vidíš?! Vždyť časy přece nebyly zlé, ale také hezké a pro to má smysl žít. Rum, ten nic neřeší, nové poznání vše rozhřeší ... teď se možná zatmění, ale uvidíš, že se opět brzy rozední ...
Bolavá básenka, znám, vím a chápu Tvá slova ... najednou má člověk pocit, že život skončil, opak je pravdou, aj v ten moment život začíná ...
Posílám obětí a malý úsměv, nebudu řékat, bude to dobré, to se zlepší ... jen čas ukáže. Hlavně tu buď s námi, pro mě, pro nás ...
28.08.2008 10:59:00 | NikitaNikaT.