do zapomnění

.
pohřbívám tě dnešní noci
navěky do zapomnění
nechtěla jsi se mnou nezemřít
odmítla jsi stárnout po mém boku

uplynulo třicet let
a můj prstýnek ti věnuji
nech si jej pro tvůj další ex...
periment

byl jsem tvůj druhý
auto muselo být zbrusu nové
fijalové
jako ty

jen do tvé první bouračky
pak už jen přestřiky
jako tvoje úsměvy umělé

začínám pomalu ztrácet paměť
naštěstí, protože to bolí mnohem míň,
když hledám nové dveře a novou skříň

a velkým obloukem obcházím tvou výstavní
jen si je všechny lákej zas a znova
jednou tě svědomí

vybarví do nachova
a sežere i s podrážkama
a všemi podrazy

a já nebudu už vědět,
jak ses právě jmenovala
.