.
Četl jsem knihou tvou
bez vazby
zlatavé
Jen tak poskládané stránky
Listoval obrázky
pokrčené hladil
postavy bez tváří
ohmatané věty
domýšlel
rozpitá písmena
přeškrtaná slova
neluštil
přeskakoval vytrhané listy
tady jsem se zasnil
byla jsi mladá
poznámky v záložkách
které jsem promarnil
bez čtení
vyhodil
dobře jsem udělal.
Tak proto mne miluješ
Nechám ji svázat
.
.
... takový knihy píše jen život ...
...... na lístky osikové ..
aby nás těšily, a nebo strašily ...
*- ... ve chvilce snové ...
17.09.2008 11:47:00 | HarryHH
Nech ji svázat,
dříve než vítr času
roznese vytrhané listy
které už nenajdeš...
***
Jiří senior
09.09.2008 19:48:00 | j.c.
...také už jsem dost těch knih ztratil a neměl jsem čas na to abych je nechal znovu svázat , nějak mi ty ženy nedávaly druhou možnost začít úplně od znovu ...Asi to byla má neobyčejná troufalost stále věřit tomu , že mi dá žena , co jí miluji druhou šanci...
Básnička moc pěkná a citlivá , musel jsi to asi zažít ...Hezký den Jirka
09.09.2008 08:47:00 | kavec
Duše jako kniha...krásné porozumění a něha, se kterou se s duší zachází. Stejně jako s knihou.
09.09.2008 08:24:00 | Dota Slunská
Krásně napsaný. Čiší z toho moudrost, vzpomínky a životní zkušenosti - nadhled. Tohle už nejsou jen ty naše dětské říkanky, to je profi :)
09.09.2008 06:46:00 | melebele
ST! velmi krásná a pro mne citově sílná básenka. Fíha, mlčky sedím, slza stéká.
09.09.2008 06:20:00 | NikitaNikaT.