Anotace: ...
Oděna do krásných šatů
lehkých jak peříčka fantazie
s očima plnýma perel
hvězd letních nocí
se bosýma nohama dotýkám pozemskosti.
S rameny zahalenými závojem
hedvábných snů
a květem hříchu
vetknutým do vlasů
nastavuji tvář polibkům
něžné smyslnosti.
Bosá chodidla vnímají chvění
neslyšně se blížící touhy
jež svým horkým dechem
sfoukává peříčka nevinnosti
a nahotu halí už jen závoj noci.
Před chladem chrání
doteky horkých dlaní
a jemné plamínky vášně
skrývající se mezi řasami.
Podmanivá krása květu
položeného do klína
svou omamnou vůní vykouzlila
nekonečný prostor
mezi dvěma dimenzemi.
Neuvěřitelný svět milování...
23.10.2008 20:20:00 certsest
Tak tohle je umění, smekám. Už chápu Tvou zmínku o růžcích.. Jistě také nějaké máš ;-) Ovšem křídla andělská budou nedaleko.. :-) Díky za zážitky
Č.6
16.10.2008 14:14:00 JardaCH
... a víš že Ti to věřím? ...
... můžeš mi vysvětlit co tu dělá KRTek? ... :-D
11.10.2008 20:46:00 stmivani.na.lepsi.casy
:) moc se mi líbí... je v ní plno naprosto neuvěřitelných obratů... ;)
07.10.2008 12:09:00 Kozoroh 1
Jsou dílka, ke kterým se člověk prostě musí vracet a tohle asi taky bude jedno z nich! Chodím si sem se jen tak zasnít a snad i pro kousek inspirace, abych zas někde jinde rozdával rozkošnou radost z lehkosti a uvolnění...
07.10.2008 12:06:00 Kozoroh 1
Čím to, že pár Tvých něžně snivých veršů člověka dožene k tomu, aby se taky zasnil a napadají ho krásné, leč zde často až nepublikovatelné představy v tělené do něžných veršů? Máš pro to zřejmě nějaké zvláštní nadání, řekl bych dar dar od Bohů!
Ani teď jsem neodolal a podělím se alespoň o to, co snad publikovat lze! Nerad bych Ti způsobil problém jako kdysi Pavlis, kdy jsem se ješitně předváděl a netušil, že náhodný čtenář, zvláště ten, kdo má k autorce bližší vztah, by si to mohl vykládat zcela jinak a těžko mu pak vysvětlovat, že jsme jen vzdálené virtuálně trošinku spřízněné dušičky, které se jinak vůbec neznají a nemohou tedy být to, zač on je pokládá! Někteří lidé prostě nechápou, že někdo může mrhat časem na takovéto věci a že mu to dokonce přináší potěšení a uvolnění...
Duch můj zas dotýká se nebe,
rozkoše louku touží spást,
a v představách svých vidím Tebe
kráčet a srdce naše mást.
Oči Tvé nás jak perlorodky
pokladem svým teď obdaří
/pohledů Tvých/ a zrak Tvůj krotký
příslibem Lásky zazáří!
Kráčíš tak lehce, malá vílo,
pohybem lehce tanečním
dáš tušit, jak by krásné bylo,
držet Tvé tělo, tančit s ním...
A v srdci síla se již sbírá
k orkánu touhy, který nám
do ruda zbarví líčka bílá,
povznese k vášně výšinám...
Jsem moc rád, že jsi tady! Nebýt Tebe a několika dalších múz, jejichž jméno by člověk marně hledal ve sbornících mytologie, co bláznivých dílek mých by nepoznalo nikdy své zrození...;o)))
Díky za vše!;o)))
03.10.2008 20:44:00 Kozoroh 1
Wow! Neuvěřitelné, jak krásně se umíš zasnít...
Ještě se vrátím,
snad veršík ztratím,
až budu jiný koment psát.
Věř mi, že přišel jsem sem rád
a odcházím zas okouzlen
v duši maje již něhu jen...;o)
03.10.2008 20:44:00 Kozoroh 1
Wow! Neuvěřitelné, jak krásně se umíš zasnít...
Ještě se vrátím,
snad veršík ztratím,
až budu jiný koment psát.
Věř mi, že přišel jsem sem rád
a odcházím zas okouzlen
v duši maje již něhu jen...;o)