Čas ten všemocný lékař
mé rány nezhojí
není dne abych nevzpoměla
a ty bláhově myslíš že už to nebolí
Tak bolest a bezmoc
dál mé srdce drancují
mou duši ovládla nemoc
společně mé nitro spalují
Plakals nad mými básněmi
že plny smutku jsou
a pak sám povolals tu tesknou múzu mou..