……
A tak mě nech jít
Nevím, co chci
Uzamčená v království dluhů
Partnerství nebo jen vzpruhu?
S Tebou dál být...
…
Už ne.
Život pro mě skončil –
Žhavá jak drát,
Když jsi po mně skočil –
Zmatená?
V Tobě schoulená
V nitru uzavřená
Kapitální prohra
Nerozhodnost duše
Zmatek v srdci, samota
Nezávislost buše…
Proč?
A tak mě nech jít
Ať trápím dál sama sebe
Přestanu si namlouvat,
Že jsi bohém můj, mé nebe…
Proč zas,
Když jsem šťastná poblíž Tebe?
…
Tohle teď cítím, to jsou mé pocity,
Nejbližší člověk,
Má touha,
To víš, jsi Ty…
Přesto se tomu bráním –
své srdce před zradou chráním,
Nesmířená s tím, co jsem,
Jsem proměnlivým pralesem,
Jsem moře,
Jednou odliv, jednou příliv,
Jednou Tvá nenávist,
Jednou Tvá láska…
A v srdci mi další obruč praská.
Je to přenádherná básnička, kdyby má bývalá přítelkyně měla takový talent jako ty, tak by mi jistě napsala něco podobného. Je to krásný.
Azazen
06.10.2008 10:07:00 | Azazen