Anotace: > když už jich je tolik,že se v nich topíte..a nemáte ani šnorchl :)
Obklopená tvými sliby… (moje láska nikdy nezmizí)
Uvězněná v důvěře…
…Možná máš důvod slibovat mi všechny ty krásné věci…
*Miluješ mě?*
Slibuješ,že se nedopouštím chyby,s tebou.
Vždyť,pro slzy se láska neměří,lásko…
Proč mi vlastně říkáš lásko?
…Možná máš důvod,proč mi tak říkáš…
*Miluji tě.*
Obklopená slovy,obklopená ujištěním
„Že nemůže být řeč o nějaké nevěře,lásko…“
Jenže,když tě člověk pozná…
tvým slibům již nevěří…
…Jaký máš nyní důvod slibovat to štěstí jiné?...
Uvězněná vzpomínkami…
Obklopená chybami… (vlastními – a to se snáší hůř,než když jsou cizí)
12.10.2008 20:05:00 Myrja
Jenže,když tě člověk pozná…
tvým slibům již nevěří…
tak tohle znám ... moc dobře napsané
11.10.2008 02:04:00 Caracol
souhlasím s Liv... prostě jednou ten smutek musí skoncit.. ale kdy to příjde to by me taky zajímalo..
jinak dílko se mi líbí, hodně pocitové, rozumím.. :-(
11.10.2008 02:02:00 WAYWARD
...jako zástupce mužského rodu,musím konstatovat,že je dobře...moje láska nikdy nezmizí,nebýt závorky,třeba bych tomu znovu uvěřil
11.10.2008 01:50:00 Liv
Vítej v osadě Zoufalství! Ale slibuji, bude líp,a někdy zase hůř, tak to občas chodí.Jenže bez lásky by to nešlo...