Jsem ukřižovaná s tebou
Mám spousty nezhojených ran
Ne, nezavinil jsi to ty
Jsou to rány samoty
kterou člověk na kříži už zažil
Křičím, řvu a sténám
„Bože můůůj! Proč jsi mne opustil?“
Ukřižovaná na každém rozcestí
v katedrálách i vesnických kostelech
Co jsou to Bože za muka?
Boží muka… sa-mo-ta
Opuštěnost na kříži
Přibitá zírám pod sebe
a najednou vidím matku, bratra
mám sucho v krku
„Dejte mi Bože pít!“
Ústa svírá kyselost všech ublížení
Musím zemřít a znovu se narodit
Do Lásky, do odpuštění, do světla
Pak na věky spoutána s tebou
Na věky nikým
a přece vším být v tobě
„Je dokonáno!“
Dokonáno je navěky …
K večeři víno nejsladší
a nekvašené chleby
Pečená ryba u jezera
jen tak, v sedě, v písku, na kameni
Ne, nemusíme se představovat
známe se od věků
„Miluješ mne?“
ptám se polohlasně, v očích slzy,
srdce svírá bolest
a ty jen tiše odpovíš
„ano, lásko, nesmírně tě miluji!“
Krásná práce,kotě....:)(konec mě zas seká do karbošů,jak Ty to činíš...??) -S-
31.10.2008 11:21:00 | Skywalker
Všichni si táhnem svoje kříže
Tý děvce s kosou blíž a blíže
... ZBOží ... Z BOží vůle ... nebo tak něco ...
21.10.2008 13:22:00 | JardaCH
Ukřižování ženy - velmi bolestná představa. Hrne mi slzy do očí. A přesto... ženy mnohdy nesou své kříže daleko těžší, než by se slušelo. A dokonce i za jiné.
Jen se o tom nemluví. Nádhera, Hannah, překrásné.
20.10.2008 13:55:00 | Marfuša
Moc děkuju za všechna nádherná a povzbudivá slova k této básni! Je pravdou, že pro mne hodně znamená... Ještě jednou DÍKY!!!
20.10.2008 11:16:00 | Hannazka
Hle, jaká jejich zem
chladná a rozbouřená
nikoho nevítá.
Vítr se směje všem
jak roztoužená žena
na kříži přibitá.
Pýcha křižáka
je jako pýcha krále,
čeří hladinu.
Krkavce přiláká
ten totiž dokonale
cítí mršinu.
Militia christi - templářům zvoní zvon.
Militia christi - poslední pohled na Acon.
Militia christi - sám král jim závidí.
Militia christi - Amen!................
(poslední sloka k tomu nářku mi moc nesedí, jinak
fajn)
18.10.2008 22:14:00 | jehlaspichlas
Čtu ..a čtu ...a blahem se mi srdce tetelí,
tvé dílo toť procházka rájem,
pohled do Tvé duše, Tvého soukromí.
Dávám s poklonou super typ, jak jinak
dílo hodnotit, když musím ho znovu a
znovu číst.
17.10.2008 21:25:00 | JaniHani
...já...jen čtu...tiše...se zatajeným dechem... a přestavuju si Tebe a Tvůj nádherný přednes...
Klaním se Tvé poezii...je to krása srdce a duše.!
17.10.2008 20:34:00 | labuť
Han...mám v očích slzy a u srdce pocit jako tenkrát v noci když jsme losovaly papírky...vzpomínáš? A já byla bez dechu nad Tvou moudrostí tak jako jsem teď....máš nádhernou něžnou duši...marně jí přede mnou schováváš
já vidím jak září
jak paprsek mlčícího světla ....
prodchnutý mlhou posvátného dýmu...
na oltáři...
17.10.2008 19:33:00 | Noc17
me uz to pomalu prijde jako epika,ale je to hodne procitene, libi se mi to i jako nebasen :)
17.10.2008 16:02:00 | saddova