Anotace: Aneb, zakázané nejvíc chutná...
Bzučí ve mně touha,
touha po dotyku, citu, lásce.
Touha zkoumat naše zakázaná místa.
Vtisknout Ti polibek do dlaně
a pak si jí položit na střed mého snění.
Dotknout se Tě potají,
tajně přede všemi,
schovat si Tě do sebe.
Ta naše láska na zapřenou,
hry na cizince.
Neznáme se a přesto nás něco pojí,
věčná touha po dotyku, citu, lásce…
Moc pěkně popsané touhy, v básni je cítit to zvláštní rozechvění, které tyto stavy provází.
27.11.2008 23:06:00 | Tygropes
neznáme se..
kde kdo si říká..
(kéž bychom se poznali)
třeba v lese..
co bychom asi dělali? :o))
16.11.2008 19:48:00 | Bean
Milá čarokrásná od vedle, krásnou báseň jsi napsala!
Díky, moje čarokrásná od vedle! :-))
26.10.2008 06:09:00 | poustevník Jirka