Pod vlivem

V kulátém domě - v baráku bez oken
V zšeřelé místnosti, hledajíc spásu
Sám sobě tragickým stal jsem se prorokem
Vím že mám málo - a smutného! - času.

Vosková růže mi vykvetla na saku
Vypadá zklamaně před tváří světa
Zlámu ji, použíji co náboj do praku
V ruži má duše - láskou je sjetá!

Nevidí, neslyší, žije v svém světě
Své básně věnuje krásné Nicoletě
Básně, jež za nocí vyrývá do zdí

V bláhové naději, že se vše změní
Zatím však skládá jen básně z vězení
Doufá že kat se snad - aspoň den! - zpozdí...