Něco čemu se říká láska

Anotace: je to báseň o člověku o kterém jsem už tady psala,kterého jsem si dolova vybojovala,vypravi od prvniho naseho potkani po nase chozeni a nejkrasnejsi zazitky ktere mi tento clovek mohl dat...Miluju te

Něco čemu se říká láska

Prvně jsem tě poznala na jedné akci,
ani jsem pořádně nezaregistrovala tvoji reakci.
Byla jsem opilá kvůli nešťastné lásce,
já odmilovala jsem se krátce.
Nevěděla jsem kdo jsi a co jsi zač
ani nevím proč sem ti napsala, nač?

Uběhl nějaký ten měsíc a my si začali více psát,
a jen tak si spolu začali hrát.
Prvně ses mě jen letmo dotýkal,
a k jiné pak zase utíkal.
Popletl si mi tím vším hlavu,
a ja se stratila ve věčném davu.

V davu lidí kteří věděli že se semnou něco děje,
když mě viděli že se celé mé tělo chvěje.
Chvělo se když jsem tě viděla,
tou chvílí jsem nikoho a nic nevnímala.
Zažila jsem stebou hezké i smutné věci,
proč?kruci?

Proč nemohli jen hezké bíti?
proč musela jsem kvůli tomu klíti?
je to už vše za námi,
ale ve mě to bude napořád,
napořád v mém srdci vyrité
a nespočetně zašité.

Připomínalo mi tě vše,
jen pouhý krok můj,
když jsme šli vedle sebe,
a hleděli skrz nebe.

Jeden den mi pořád něco připomíná,
a srdce pořád nezapomíná.
Když jsi mne držel v náruči
a políbil jsi mne
Když řekl jsi naposled to všechno bude!
Srdce mě bolelo láskou k tobě,
ja skláněla se k hrobě.

Už jsem nedoufala že se to změní,
že zase budu šťastná tak jako s tebou.
Ale teď vidím že se osud přece jen smiloval nademnou.
Dal mi novou šanci se zase smát,
a tebe zase tak hlouběji milovat.

Třeba to byla zkouška jak moc tě miluji,
kolik pro lásku obětuji.
Byl to boj který jsem vyhrála,
až se divím že jsem to všechno ustála.
Skoro vždy se vzdám,
i proto co na světě ráda mám.

A najednou se stal zázrak,
ve který jsem doufala,
i když jsem se už pomalu vzdávala.
Najednou jsme už k sobě zase začínali míti důvěru,
a zapomínala jsem na tvoji tehdejší něveru.

Beru to tak že to byla minulost,
ale pořád ve mě bude pochybnost.
Dáváš mi sice najevo že mě nezradíš,
a doufám že už ničím jiným nepřekvapíš.
Věřím ti a doufám že už budem pořád spolu,
že už nepopluju dolů.
že mě budeš držet jen nahoře
a já nebudu brečet v komoře.

Dne 27.8.2008 byl ten nejkrásnější den,
já myslela že je to jen pouho pouhý sen.
Nebyl to sen,byl to opravdový den,
na který sem čekala jen.
Čekala jsem až jsem se dočkala,
a jsem ráda že jsem si počkala!!!

Teď už tvoříme dokonalý pár se vším všudy,
já chodívám vždy tamtudy.
Tam kde spolu travíme skoro všechen čas,
tam kde pořád slyším tvůj zamilovaný hlas.

Budeme už pořád jen spolu,
a budeme se držet na vrcholu.
Na vrcholu jedné vysoké hory.
kde jsou zlaté doly.
Tam spolu budeme žíti věčně,
a budem se milovat dostatečně.

Budou nám závidět naší lásku,
na kterou má každý nějakou otázku.
Jak můžeme si tolik důvěřit,
anihž bychom si to museli ověřit?

Jedno vím určitě,
že tys človek kterého jsem kdy milovala nejvíce,
u kterého se mi oči leskli jako hořící svíce.
Který mi dal to co jiný neuměl mi dát,
který mi nedokázal lhát.

Doufám že ti mám ještě co nabídnout,
co ty neumiš odmítnout.
Vážím si lásky které mi dáváš,
a o kterou se sám okrádáš.
Nehnu se už od tebe ani na krůček,
bych musela zase hledat potůček.
Kde plakala jsem do jezera,
za hlubokého večera.
kde jsem za úplňku klečela.
MILUJU Tě!!!