Synovec Toník - období nenažraných slz

Malý vyděšený žaludek
se opět stáhnul z boje
o pozření potravy
vypečených školkovních kulinářek

na mapách obou tvářiček
se táhnou slané řeky
vychovatelky je vidí
bezmála z leteckého pohledu
nedokážou na nich vytvořit
usměvavá městečka

hrdélko kterým projde
tisíce slov denně
teď jen tiše vzlyká
jako motůrek neštěstí
který nastartoval
mou nekonečnou lítost

úplně tě vidím
jak tam sedíš nad talířem
chuťové buňky v opozici
chceš maminku
babičku
(mě?)
do koho by ses
bez výčitek a s chutí
rozverně zakousnul …

… fakt bych se s tebou chtěl
přežrat jako prase
šulínku …