Závidím
Závidím sklenici,jež smí se dotýkat tvých úst
Cítím ničící plamen v sobě růst
Závidím světlu,které se odráží do tvých očí
Ve kterých tak náhle končí
Závidím vzduchu,který dýcháš
Závidím písním,jež slýcháš
Závidím věcem,cítících tvůj jemný dotek
Nemám z tebe víc,krom pár fotek
Závidím teplu i zimě,jež obejmout tě smí
A oni to pro teď ví
Závidím slovům visících na tvých rtech,
Beroucí mi všechen dech
Závidím smíchu i pláči,protože je tvůj,
Proč nemůžeš být můj?
Závidím dešti,jenž hladí tvou tvář
Závidím těm,co tě mají
Mé oči tě špatně znají,
Buď jen lhář
Wow,úžasná básnička...Asi prožíváme něco podobného,držím palečky,aby se to zpravilo...A poísni někdy,třebas pokecáme..
05.12.2008 22:40:00 | Rošták Domča
vážně krásné, mohla bych si tu báseň vypůjčit k jédné mé vzpomínce na střední? možná, že tušíš, a já ti za ni moc děkuju, je nádherná
27.11.2008 12:53:00 | Adelaine
vážně krásné, mohla bych si tu báseň vypůjčit k jédné mé vzpomínce na střední? možná, že tušíš, a já ti za ni moc děkuju, je nádherná
27.11.2008 12:48:00 | Adelaine