Vypsaným perem
na potrhaný papír
psala jsem ti dopis
a divila se že jsi
ho nedostal.
Vinila jsem poštu
počmárala jsem okýnka
a zničila jim složenky.
Tupou pastelkou
která už dávno ztratila
svou modrou barvu
kreslila jsem tvoje oči
a divila se že mě
nevidíš.
Chodila jsem za optiky
kupovala nejsilnější brýle
a stejně si mě nenašel.
Přišla jsem o hlas
a volala tvé jméno.
Divila jsem se že
nikdo nepřišel.
Psala jsem zoufalé
vzkazy do písku
ťukala morzeovkou
S.O.S.
Tys nepřišel.
Teď?
Teď už zapomenu, přísahám...
Láska dareba někdy zlobí,
ty se ale nedej a drž se, bud´ holka veselá :)
08.12.2008 09:32:00 | BARBYE
co bych ti k tomu řek..
a víš ty co..myšlenka se na svět nutí..
zapomeň..a mysli na zítřek
a hurá do života..
s chutí!
29.11.2008 12:02:00 | Bean
ST! na tohle není snad ani co napsat. Skvěle napsané, myšlenku to má, hodně pocitu a jistou hloubku.
28.11.2008 19:50:00 | NikitaNikaT.