Když ptáčka lapají

Svázals mi ruce a přistřihls křídla.
Já tu teď sedím, netknu se jídla.
Proč je tak marná má veškerá snaha?
Proč se tu trápím bez tebe, sama?

Proč jsi mi říkal, že jsem ta nejkrásnější,
Když teď je přede mnou všechno ti přednější?
Pořád jen čekám, kdy budeš mít čas,
Moc dobře vím, jak to zabíjí NÁS.

A že mě miluješ, v hloubi duše to vím,
Však ke dnu mě stahuješ tím jednáním zlým.
Jsem jenom žena a chci trochu něhy,
Ale my dva sme jak vzdálené břehy.

Tvůj žebříček hodnot bych fakt chtěla znát,
Že za prací školou a bytem mám stát?
Řekni mi přesně, jaké mám místo,
Ať konečně v něčem mám pořádně jisto.

To bolí jak za tebou běhám jak pes,
A nic se nemění, včera jak dnes.
Málem už závidím skříním u vás doma,
Že oni jsou s tebou a já jsem sama.

Není tu nikdo o koho víc stojím,
Ale svou lásku se ti dát bojím.
Je jediná věc, kterou po tobě chci:
Abys byl se mnou, vždyť já tě miluji.