"Peter Black"

Anotace: Jedna ze šuplíčku...i když to nemám ráda...Nakonec, kdo mě čtete, odhalíte to sami...

Životní nutností hnána
vydala jsem se do neznáma
ještě naposled
než už mi bude tolik let
že dojde k diskriminaci

Nezkazím žádnou legraci
a tak jsem
vplula do neznámých vod
jako vždy, nemaje doprovod

A přelud temných stínů
stiskl mou osobnost
Necítila jsem vinu
jen čirou bezmocnost

Jak pevný bod
na životní křižovatce
objevila se náhle krátce
černá skála

Toužila jsem být s ní
fatálně o to stála
a příšerně se bála

že nemám nárok
že tu není pro mne
Pak jsem se odvážila
a skálu pohladila

Ledová náruč kamene
mě skryla
a nabila mě silou
udržet krok -
- tak uběh´ rok

Denně jsem objímala
svou černou skálu
v moři beznadějě
a dav mě dusil
ztrácela jsem nit děje
tak dlouho
až prostě dál to nešlo

Já musela jsem pokračovat
Tiše jsem skále šeptala
své vyznání
že neutíkám od ní
a že mi bude scházet

Pak jsem svou skálu objala
a dlouze políbila
Skála se celá zachvěla
a pak se rozdrobila

Mám plnou kapsu
černých kamínků...