Milenci
Milenci
Milenci vždy sní pod hvězdami,
někdy spolu a někdy sami.
Na lavičkách sedají,
tiše do uší si lásku šeptají.
Padá hvězda a já si přeji,
na tebe myslím celý se chvěji.
Nejen tiché šeptání,
přeji si víc než líbání.
Usmíváš se a v očích ano,
tak za ruku tě beru.
Vždyť přání vysloveno
a lavička osaměla v šeru.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Hezky se to četlo - úplně mi bylo líto že ta báseň není kapánek delší..začetla jsem se to víš...ale je to KRÁSNÝ
25.09.2005 13:45:00 | Karlička
No asi jsi se nedíval s tím pravým,
že by okouzlil tě perem pavím?
No příště se musíš lépe dívat
a pak budeš i přání mívat.
:o))
19.09.2005 11:07:00 | Mava
Že by těch hvězd obloha poztrácela
tolik? A já jsem žádnou neviděla...
Asi zář úplňku mne omámila...
(básenka krásně pohladila ;o)
19.09.2005 10:45:00 | Cecilka
