Anotace: Pro jednou zase něco v řeči vázané. Ťukala jsem ji do mobilu na Děčínském nádraží, když jsem čekala na svého milého...
až mě budeš sít
dlaní ti vyraším
krví ti prorostu
sebou tě napojím
až mě budeš sít
zalévat pohledem
v hrudi zakořením
vyraším pod ledem
až mě budeš sít
do nezhojených ran
kosti tvé zdřevnatí
v kůře tě zanechám
Krásná...Už se těším až si vyseji kaktusy:o) Tohle dílko mi to připomělo,dík. Už abych to udělala...
12.02.2009 15:40:00 | kikis
V té básni jsi Ty - a to se mi líbí. Má to hloubku a trochu té hořkosti, které se říká smysl, a kterou je tak důležité umět najít (myslím, že tys ji našla ;-)
16.12.2008 21:02:00 | Lisa.Ginmi
taková na lidovú notečku, smutně zpěvavá... aj dyž si to možná v plánu neměla...
14.12.2008 20:55:00 | hanele m.