Dostal jsem oprátku
za jednu hrátku
se ženou nádhernou
věřil jsem v pohádku
jako ta vůně co vzrušuje pocity
tak i ta důvěra dodává odvahy
pak přijde jiný květ
a tomu nelze přivonět
teď stéká mi po tváři
slza té lásky
ta žena mi hodila
do srdce vrásky
stéká a padá slza ta přetěžká
ta vůně mi vzala v co jsem doufal
lásku tak nádhernou
teď stala se vzdálenou
co je to láska,touha a důvěra
spojení tří slov
a z toho je nevěra
jak rychlé je zklamání
vůně strach nahání
myšlenky bolavé
kdo jim sen vrátí?
loučím se,padám
do smutku tápání
loučím se,padám do tmy poznání...
Mám lehce smíšený pocit, básenka stojí za přečtení a takové to pozastavení v myšlenkách...
16.12.2008 21:58:00 | NikitaNikaT.