Oběť
Oběť
padáš za oběť
mým snům
které jsou
prosycené
tvou vzdáleností
v dýmu z cigaret
vidím tvou tvář
která je jak obraz
vrytá v mém srdci
ne, ne nechci…
tě pohltit
zaplavit
nálepkou citu…
jsem jen ta,
co v oblacích
dýmu stojí….
…čeká…
padám za oběť
svým snům
/nelituju/
Copyright © 2008,Caracol
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Taky si tak sním, zvlášť po ránu. O to horší je ta realita.
Krásně napsáno:)
18.12.2008 13:24:00 | Manon.H
Díky všem za komenty, Niki, možná báseň vyzněla jinak, než byla myšlena, zůstávám sama sebou, vždy :-) Je to těžký vysvetlit, asi to pochopí jen ten, kdo to zažil...
17.12.2008 10:38:00 | Caracol
Víš, člověk má být vždy sám sebou... jak už mnohokráte řečeno... za své chyby platíme, někdy platíme, aj když chybu neuděláme... všeho, co děláme, mě-li bychom si být vědomní...
17.12.2008 08:10:00 | NikitaNikaT.
když miluješ
tak nepřinášíš
oběti
ale jen
objetí něhy
jak velké jsou
lásky břehy
16.12.2008 13:50:00 | Mbonita
Krásná. Nikdy ničeho nelituj, ať je to dobré nebo zlé.
16.12.2008 11:39:00 | JaniHani
