Anotace: Slibovaná poslední... Přátelé, bylo mi ctí s Vámi trávit společné chvíle, básně, prožitky, nadějě, zklamání, touhy... Já už dále nemohu, loučím se... Sbohem...
Tobě jenž jsi čistým skvostem,
patří poslední mé řádky,
buď opět na chvíli mojím hostem,
překonej ty naše hádky.
Byla jsi, a navždy budeš má,
v mém srdci se honosíš právem,
ten kdo to nedokázal jsem já,
malý princ nikdy nebude králem.
Cítím pokoru, úctu, hluboký obdiv,
má jediná opravdová ŽENO ( s velkým Ž)
teď už mě čeká jen daleký odliv,
má lásko, má milovaná Leno.
Buď silná, života užívej,
nepodléhej pekelné moci,
na bolest zpět se nedívej,
miluji tě, má krásná Noci (17)...
Nikdy nikdo nesmí nic míti za definitivní, jak zpívá klasik. /cit. volně/
Tak se vzpamatuj a věř, že by to mohlo být ještě horší.
A pak, co dnes vypadá jako průser, zítra se může ukázat jako výhra; bohužel to platí i naopak.
Ještě malá poznámka:
Nevíš-li co udělat, nedělej nic. Pravděpodobně to bude to nejlepší, co můžeš udělat.
Kratší verze:
Nevím-li, počkám.
17.12.2008 13:28:00 | Zasr. romantik
ještě jsem si tvé verše naužila
a už derniéra..
přeji ti jen to nej v životě i v lásce
od srdce
Mb.
17.12.2008 09:01:00 | Mbonita