Návštěvnost
Trocha porozumění...
Trocha porozumění...
Má se to stát, tak ať se to stane,
nesmíš mě brzdit, nemám už čas.
nedám už nadále na řeči plané,
Na zdání klamoucí mých snových krás.
Můžeš mi pustit dlaň? Díky, to udýchám.
Poslouchej, uslyšíš tlukot mých srdcí.
Jak horský pramínek pomalu usychám,
všichni mi rozumí, jenom ne kluci.
nesmíš mě brzdit, nemám už čas.
nedám už nadále na řeči plané,
Na zdání klamoucí mých snových krás.
Můžeš mi pustit dlaň? Díky, to udýchám.
Poslouchej, uslyšíš tlukot mých srdcí.
Jak horský pramínek pomalu usychám,
všichni mi rozumí, jenom ne kluci.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Pěkně popsané pocity. Když my vám někdy rozumět nemůžem. Horší je když nechceme či se o to nesnažíme, to je pak problém, ale někdy fakt mluvíme odlišnou řečí a nebo, co je horší nemluvíme a čekáme, že to tomu druhému dojde...
22.09.2005 19:39:00 | Manik