Slova hlubší nad tisíce jezer

Anotace: "Demokracie - to je rozdat zbraně lidu" (čepele přímo do srdcí) A soudy o pevná přátelství, co zhatí se snadno láskou. Žít a přitom nežít s tíhou lásky vedle druhého... Být hlubší než dna tichomoří, než slzy, co přátele boří!

****

Na plátcích růže šípkové,
jež porostly snová srdce,
usnuly dvě oči mandlové,
zavřeny do slavičí klece.

Dotekem chceš rozbít kámen
- víru v Tvůj pevný donjon,
avšak ruce slábnou již u ramen,
kde vpijím se pod kůži; jsem záhon

nespoutanosti Tvých polibků, Promethee!
Ač dlaně svírají pramínky vlasů,
solí nářků jsou stopy na duši promyté;

a já nemohu žít a dýchat jen z hlasů,
co zdobí mou okenní tabuli.
Z ostrakismu a slov: "žiju -li?"