Zbytky dne ukryly se pod oponou noci,
poslední paprsek jen zlehka prosvítá,
v houpací síti ležím sama bez pomoci,
bolestné vzpomínky mé srdce promítá.
V síti jak v náruči co dříve teplem hřála,
v síti co utkal jsi svou něhou doteků,
v blízkosti očí tvých já šťastná jsem se smála,
zmámená závratí co Bůh dal člověku.
Křišťálem ledovým noc chladí moje čelo,
slzička bezděčně z oka se vylila,
v síti svých vzpomínek jsem duši, srdce, tělo
navždycky pro tebe už dávno ztratila.
...jak to děláš Jituško,že se mě umíš takhle dotknout,až slzy vhrknou do očí.:o))
02.01.2009 13:44:00 | střelkyně1
pekne obraty, slovosled, jen na rytmus pozor... jinak fajn e pocteni, sic smutne, ale zivot neni jen happy...
28.12.2008 20:37:00 | saddova
...na začátku jsem se lekl,že se v síti vyvaluješ na zahradě a chytáš bronz :-)
28.12.2008 18:53:00 | WAYWARD
sem tam ti tak chybí čárky,..
ale na to, že ke rýmovaná, je to super, .. smekám! *
28.12.2008 18:36:00 | MishaX