Ukázal si tu druhou
nevlídnou tvář
nejsi tou barevnou duhou
za kterou se vydáváš.
Jsi mořským ježkem,
který ve mě zanechal stovky trnů,
jsi prokletým peškem,
co nosí smůlu a já strachem trnu.
Chci aby ses rozplynul
jak upír za denního světla,
potřebuju aby i mý srdce došlo k závěru,
že jsem se spletla.
Byla jsem nevidomá
a viděla jen tebe - padlého muže.
Naučil si mě milovat,
copak někdo zapomenout může?
Proměnil ses v tisíce střepů
na kterých tančím
úzkostí se klepu,
ale jednou to přejde - to vím.