Parasympaticus

žebra máš prolezlá rzí a plíce šedé od nikotinu
vyběhnout tak na špičku tvých prstů
zahlédnout svět v zrnku písku,
které si vyklepeš z děravých tenisek

doživotní vězení mozku
matrace naplněné bahnem
a žiletky pod polštářem
plazivé ticho šeptá ti do uší

zlaté odlesky sklenice, krev je taky červená,
chci vidět víno téct po tvých zádech
chytnu jej do číše a schovám na horší časy
tentokrát nejdu spát s kocovinou

schovám se do další krabičky cigaret
do vyschlého tabáku co nosíš po kapsách
saka na lepší příležitosti

stojí mě devět životů nepřiznat bolest