Anotace: :(
Sněhové vločky se tiše snáší k zemi,
na řasách roztají a z toho smutno je mi.
V očích se slévají se slzami smutku,
Po tvářích stékají, korálky ze zármutku.
Má duše nevěří, že vrátíš se zas zpátky,
a rozum láteří, vždyť sama děláš zmatky.
Já se s tím poperu,však musím najít síly,
možná to obrečím a v srdci zbudou díry.
Vždyť jsi to věděla, že budoucnost to nemá,
chtělas to jen zkusit a teď tu zíráš –němá.
Nemůžeš najít řeč a na omluvu slova,
že navždy odešel? Jen do srdce se schoval..
Místo "smutno" přeji Ti "veselo" ... pocitová a krásná básnička ...
12.01.2009 14:57:00 | toužím.jít.dál