Otevřels´ mě …
jenže já zůstala stát na prahu
možná statečně
možná ztratila jsem odvahu
k snahám tvým netečně
stavím se
hodím je za hlavu
změním se
na bytost rozumnou
a starou
setřu oči
co slaně plavou
otevřels´mě … ale nenašel tu pravou
Poslední věta mi přinde jako jedno veliké a bolavé zklamání... chjojky, až mne zamrazilo... když člověk touží a my to berem... nakonec se zklame a my... padáme...
13.01.2009 06:21:00 | NikitaNikaT.
Jen stará bytost dokáže nést svůj úděl tak mladistvě jako Ty... To je poklona Tvé duši, víš? :-*
11.01.2009 19:42:00 | Levandule