ponocování

zas tě hladim ve vlasech
jak vítr když fouká do pšenice
v tvejch polích ztrácím dech
rvu se skrz tvý hranice
parou horký rty lepím
po těle značím si cestu
šeptáš, že nesmím
unikám trestu
do ňader, do kopců
spěchám, kobrtám
plazím se pod nehty honců
tvých dlaní se ptám
na osud, co maluješ mi po zádech
vteřinu po vteřině
láska lechtá jako dech
lepí se potem po peřině
houpem se s kyvadlem
sny škrábou do víček
v pokoji prochladlém
hřeješ, voníš jak hřebíček